N 7 - To nejlepší z moravské metropole
odjezd z Brna hodin 9
vila Tughendhat - Petrov - Špilberk - hrobka u Kapucínů - kostnice u sv.Jakuba
příjezd do Brna 18
cena 20 Eur
min. 2 platící osoby
Cena obsahuje : Upomínkové DVD s fotografiemi a videem z tohoto výletu, občerstvení, 1 láhev piva nebo minerální vody, colu, sprite 0,5 l, dopravu a průvodce
Cena neobsahuje : vstupné do objektů
vila Tughendhat oficiální web
Vila Tugendhat v Brně je ojedinělým funkcionalistickým dílem německého architekta Ludwiga Miese van der Rohe, který vypracoval v roce 1928, na žádost manželů Grete a Fritze Tugendhatových, návrh stavby. V roce 2001 byla vila Tugendhat zapsána do seznamu světového dědictví UNESCO.
Vila je označována, spolu s německým pavilónem v Barceloně (1929), za nejvýznačnější předválečné dílo Miese van der Rohe a stavbu, která určila nová měřítka moderního bydlení. Patří k základním dílům světové moderní architektury – funkcionalismu. Autor je považován za jednoho z otců moderní architektury 20. století.
Známý je především prosklený hlavní obytný prostor se zimní zahradou. Dům byl ve své dvobě převratný z několika důvodů:
obyvatelný nepřerušovaný prostor
okna hlavního obytného prostoru bylo možné zcela spustit do podlahy a splynutí interiéru s přírodou v zahradě bylo velmi působivé
nosný system budovy tvoří ocelový skelet, stropy tudíž nenesou zdi, ale jen ocelové nýtované sloupy profilu "+", v obytných místnostech obaleny chromovaným plechem.
Interiér budovy byl taktéž vybaven elegantním a citlivě navrženým nábytkem od samotného architekta Miese van der Rohe. Ten zde použil část nábytku, které navrhl pro německý pavilon na výstavě EXPO v Barceloně. Soubor 4 kusů nábytku, v roce 2011 umístěný v Moravské galerii, byl k 21. 2. 2008 uznán za kulturní památku více informací zde
Petrov web wikipedia
Pár slov o brněnské katedrále
Petrovské návrší s katedrálou zve k návštěvě všechny, ať už přijíždějí do Brna z kterékoli ze světových stran. Pojďme si tedy alespoň ve zkratce přiblížit dějiny tohoto výjimečného místa.
Podle nejnovějším poznatků sahají počátky chrámu na Petrově do 70. let 12. století. V období gotiky prošel několika přestavbami. Původní kostelík přestal stačit a byl nahrazen větším, vzrostl i jeho význam, zvláště poté, co se roku 1296 stal Petrov sídlem kolegiátní kapituly.
Kapitula je sbor diecézních kněží, jejichž povinností vždy byla a je společná modlitba a slavnostní bohoslužba. Členství v kapitule bylo vždy považováno za určité vyznamenání, proto bylo udělováno zasloužilým kněžím, kteří osvědčili své kvality kněžské i lidské. Pomáhali biskupovi při správě diecéze a byly jim svěřovány další úkoly. více informací zde
Špilberk oficiální web
Hrad Špilberk vytváří už více než sedm staletí výraznou dominantu města Brna, kterému v minulosti poskytoval ochranu a pocit bezpečí. Nechyběly však v dějinách i chvíle, kdy špilberská pevnost naopak vyvolávala v Brňanech pocity ohrožení a strachu.
V průběhu staletí se význam a úloha Špilberku podstatně měnily. Z předního královského hradu a sídla moravských markrabat se postupně staly mohutná barokní pevnost, nejtěžší vězení rakouské monarchie – proslulý „žalář národů“ – a vojenské kasárny. Dnes je sídlem Muzea města Brna a jedním z nejvýznamnějších brněnských kulturních center, v roce 1962 byl prohlášen národní kulturní památkou.
Hrad byl založen kolem poloviny 13. století na nevysokém (290 m n. m.), ale poměrně příkrém skalnatém vrchu, tyčícím se bezprostředně nad historickým centrem města (kolem 220 m n. m.). Svým stavebníkem, českým králem Přemyslem Otakarem II., byl velkoryse koncipován nejen jako pevná opora panovnické moci, ale také jako důstojné sídlo vládců Moravy. Nejstarší písemné zprávy o existenci hradu se vztahují k létům 1277 až 1279, kdy se postupně připomínají hradní kaple, konání sněmu v jeho prostorách (leden 1278) a konečně i jméno kopce, záhy přenesené také na samotný hrad. Čeští panovníci navštěvovali však Špilberk spíše jen příležitostně, což platilo i o mladém moravském markraběti a pozdějším českém králi Karlovi, jehož první manželka Blanka zde v roce 1337 pobývala po nuceném odchodu z Prahy.
více zde
hrobka u Kapucínů oficiální web
Pohřební místnost bratří kapucínů Nejznámější částí kláštera přece jen zůstává hrobka umístěná v jeho suterénu. Vznikla v polovině 17. století a její autorství je připisováno staviteli Mořici Grimmovi. Hrobka vznikla pravděpodobně úpravou sklepních prostor domů, které stály na místě kláštera. O tom svědčí nestejná výška podlah a stropů v jednotlivých částech krypty. více zde
kostnice u sv.Jakuba oficiální web
Hřbitov u kostela sv. Jakuba na dnešním Jakubském náměstí existoval již na počátku 13. století. Stejně jako další městské hřbitovy byl založen uvnitř hradeb, které bránily pozdějšímu rozšiřování. Kapacita brzo přestávala potřebám rostoucího města stačit, proto byl zaveden výměnný systém pohřbívání: po uplynutí 10 až 12 let od pohřbu byl hrob otevřen, ostatky vyjmuty a na stejné místo byl pohřben další zemřelý. Obsah původních hrobů se pak ukládal do speciálních podzemních objektů – osárií neboli kostnic. více zde
